Více než 80 % světové populace nyní žije v městských oblastech – a toto číslo stále roste, což zdůrazňuje zásadní potřebu zajistit, aby města byla navržena tak, aby prospívala lidskému zdraví a planetě. Nedávná zpráva Organizace spojených národů ukazuje, že urbanizace se celosvětově zrychluje, což má hluboké důsledky pro udržitelný rozvoj, veřejné zdraví a sociální blahobyt.
Rozsah růstu měst
Po desetiletí bylo měření urbanizace omezováno nejednotnými definicemi toho, co tvoří „městské“ versus „venkovské“ osídlení. Některé země klasifikují jako městské oblasti ty s populací pouhých 200 lidí, zatímco jiné vyžadují 50 000. K řešení tohoto problému vědci definovali městské oblasti jako města s populací alespoň 50 000 lidí a hustotou 1 500 lidí na kilometr čtvereční nebo města s populací alespoň 5 000 lidí a hustotou 300 lidí na kilometr čtvereční. Pomocí tohoto konzistentního standardu zjistili, že 45 % světové populace žije ve městech a 36 % ve městech, což znamená, že 81 % lidí jsou nyní obyvatelé měst.
Předpovědi budoucnosti: Stále více urbanizovaný svět
Statistické modelování ukazuje, že do roku 2050 bude 83 % světové populace žít v městských oblastech. Počet městských obyvatel bude do roku 2050 nadále růst, zatímco venkovská populace by měla vyvrcholit ve 40. letech 20. století – převážně kvůli růstu populace v Demokratické republice Kongo – a poté začne klesat. Tento posun vyžaduje proaktivní plánování ke zmírnění negativních dopadů a maximalizaci přínosů.
Regionální faktory urbanizace
Síly pohánějící urbanizaci se liší podle regionu. Ve východní a jižní Asii je hlavním faktorem vnitřní migrace – lidé stěhující se z venkovských oblastí do měst za vzděláním, prací a sociálními příležitostmi. Evropa a Severní Amerika zažívají významnou urbanizaci v důsledku mezinárodní migrace. V subsaharské Africe k tomuto trendu přispívá vysoká porodnost v poměru k úmrtnosti.
Dvojí povaha urbanizace: Výhody a rizika
Urbanizace přináší příležitosti i výzvy. Pečlivé městské plánování může podpořit energeticky účinnou dopravu a snížit emise uhlíku. Špatně naplánovaná expanze však může vést k rozrůstání měst, zvýšené závislosti na autech a zvýšeným emisím. Města také vystavují obyvatele znečištění ovzduší, extrémnímu horku a potenciálním zdravotním rizikům, jako jsou kardiovaskulární onemocnění a Alzheimerova choroba. Města naopak poskytují lepší přístup ke zdravotní péči, vzdělání a sociálním sítím.
Důsledky pro udržitelný rozvoj a politiku
Tato nová hodnocení jsou zásadní pro posouzení pokroku směrem k cíli udržitelného rozvoje OSN 11 – vytvoření inkluzivních, bezpečných, odolných a udržitelných měst do roku 2030. Výsledky budou také použity ve zprávách Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), které budou utvářet politiky ke snížení globálního oteplování.
Cesta vpřed: Zelenější, obyvatelná města
Zpráva zdůrazňuje naléhavost navrhování měst, která upřednostňují kvalitu života. To znamená investice do zelených ploch, zlepšení veřejné dopravy a snížení znečištění. Cílem není zvrátit urbanizaci, ale učinit města zdravějšími, odolnějšími a spravedlivějšími pro všechny obyvatele.
