V průběhu staletí učenci dali dohromady rozsáhlou síť silnic, které podporovaly Římskou říši, kritickou infrastrukturu, která usnadňovala obchod, přesuny vojsk a komunikaci v rozsáhlé oblasti. Nyní nová komplexní mapa a datový soubor s názvem Itiner-e značně rozšiřuje naše chápání této sítě a odhaluje celkový rozsah přibližně 300 000 kilometrů, což je mnohem více než předchozí odhady.
Proč na tom záleží: Pochopení vzájemné propojenosti Římské říše
Římská říše, která dosáhla svého vrcholu kolem druhého století našeho letopočtu, byla obrovskou mocností více než 55 milionů lidí, která se rozkládala od moderní Británie po Egypt a Sýrii. Pochopení toho, jak tato říše fungovala a byla ovládána, závisí do značné míry na pochopení silničního systému. Silnice nebyly jen prostředkem, jak se dostat z bodu A do bodu B; byly životně důležité pro efektivní vládnutí, pohyb vojsk a výměnu zboží a myšlenek – účinně spojovaly říši dohromady. Předchozí pokusy zmapovat římský silniční systém byly neúplné a často postrádají přesnost potřebnou pro podrobnou analýzu.
Projekt Itiner-e : syntéza historických dat
Projekt Itiner-e tyto nedostatky řeší. Aaruzští vědci a jejich kolegové pečlivě kombinovali širokou škálu zdrojů, včetně:
- Archeologické vykopávky a průzkumy: Fyzické stopy cest objevené při terénních pracích.
- Milníky: Kamenné značky umístěné v pravidelných intervalech podél římských cest, které poskytují vodítka o jejich trasách.
- Historické texty: Starověké dokumenty jako Antonian Guide a Tabula Peitingeriana, které popisují hlavní cesty mezi osadami.
- Topografické mapy a satelitní snímky: Moderní mapové nástroje používané k ověření a vyjasnění historických dat.
Klíčová zjištění: rozšíření našich znalostí o římské silniční síti
Výsledkem byl soubor dat, který více než zdvojnásobil naše chápání římské silniční sítě a odhalil:
- Celková délka: Ohromujících 299 171 kilometrů silnic – výrazný nárůst oproti předchozímu odhadu 188 555 km.
- Zeměpisné rozšíření: Nárůst povrchu silnic je patrný zejména na Pyrenejském poloostrově (dnešní Španělsko a Portugalsko), Řecku a severní Africe.
- Realistické trasy: Předchozí navrhované trasy byly upraveny tak, aby odrážely skutečný terén, přičemž se zjistilo, že silnice často vedou po klikatých stezkách přes hory spíše než po přímých liniích.
- Hlavní a vedlejší silnice: Datový soubor rozlišuje mezi 20 717 kilometry hlavních silnic a 278 454 kilometry vedlejších silnic, což nabízí podrobnější pohled na hierarchii silnic.
Omezení a budoucí výzkum
Zatímco Itiner-e představuje pozoruhodný úspěch, vědci si uvědomují i jeho omezení. V současné době má jen malá část (2,7 %) silnic přesně definovanou polohu, zatímco naprostá většina (89,8 %) je známa s menší jistotou. Navíc soubor dat neukazuje, jak se silniční síť měnila v průběhu času. Budoucí výzkum bude muset tuto mezeru vyřešit a pravděpodobně by těžil z použití Itiner-e, který může poskytnout základní data pro sledování změn v silničním systému v římské historii.
Itiner-e nabízí bezprecedentní příležitost prozkoumat hluboký vliv římských silnic na konektivitu, administrativu, migrační procesy a šíření nemocí v Římské říši.
Projekt Itiner-e zdůrazňuje význam mezioborové spolupráce spojující historickou vědu, archeologické vykopávky a moderní geoprostorové technologie. Poskytnutím podrobného a volně přístupného souboru dat pokládá základy pro nové objevy o Římské říši a jejím trvalém odkazu.
