Pozorování naznačují, že mezihvězdná kometa 3I/ATLAS může vykazovat namodralý odstín, což je potřetí, kdy vědci zaznamenali potenciální změnu barvy u tohoto neobvyklého návštěvníka. Zatímco předchozí barevné změny se ukázaly jako dočasné, tento nejnovější vývoj vyžaduje neustálé sledování, jak se kometa vynořuje zpoza Slunce.
Jedinečný mezihvězdný cestovatel
3I/ATLAS, třetí mezihvězdný objekt, který navštívil naši sluneční soustavu, představuje vzrušující příležitost ke studiu materiálu mimo naši vlastní hvězdu. Tato kometa, objevená na začátku července, se pohybovala rychlostí více než 210 000 km/h a je potenciálně jednou z nejstarších komet, jaké byly kdy pozorovány. Vědci se domnívají, že byl vyvržen ze svého domovského systému na okraji Mléčné dráhy před miliardami let – možná před více než 7 miliardami – a od té doby se pohybuje mezihvězdným prostorem.
Aktuální dráha a nedávné zjasnění komety
Po svém přiblížení k Marsu v říjnu strávil 3I/ATLAS několik týdnů na odvrácené straně Slunce, kde se fakticky skrýval před pozemskými dalekohledy. Nyní se však opět dostává na dohled. Kometa dosáhla svého nejbližšího bodu ke Slunci (perihélia) 29. října a dosáhla vzdálenosti 210 milionů kilometrů – tedy asi 1,4krát dále od Slunce než Země. Je pozoruhodné, že těsně předtím výzkumníci analyzující data z kosmických lodí schopných pozorovat kometu identifikovali výrazné zvýšení jasnosti – takové, které nelze plně vysvětlit její blízkostí ke Slunci.
Stejná analýza navíc odhalila, že kometa se nyní jeví „výrazně modřejší než Slunce“ – neočekávané pozorování, protože modrý odstín nebyl dříve pozorován. Vědci mají podezření, že změna barvy je způsobena únikem určitého plynu, jako je oxid uhelnatý nebo čpavek, z povrchu komety. Je důležité poznamenat, že tato studie dosud nebyla recenzována a k potvrzení modrého odstínu jsou zapotřebí nezávislá pozorování.
Historie změn barev
Tento nejnovější modrý odstín sleduje vzor barevných změn v 3I/ATLAS. Počáteční pozorování v červenci odhalilo červenou barvu, pravděpodobně způsobenou výbuchem prachu uvolněným z povrchu komety. V září se kometa krátce jevila jako zelená, pravděpodobně kvůli přítomnosti dikarbidu nebo kyanidu v kómatu.
Tyto dřívější barevné změny však byly dočasné a důvod této pomíjivosti zůstává nejasný. Není známo, zda tento nový modrý odstín přetrvá a závisí na budoucích pozorováních.
Pozorování komety – a co očekávat
V nadcházejících týdnech bude 3I/ATLAS stále viditelnější pro pozorovatele na severní polokouli, jak se bude pohybovat po noční obloze na sever. Sice nebude viditelná pouhým okem, ale k jejímu zobrazení budete potřebovat dalekohled nebo dalekohled.
Kometa dosáhne svého nejbližšího bodu k Zemi 19. prosince ve vzdálenosti 270 milionů kilometrů – tedy asi 1,8krát dále od Slunce než Země. Do té doby budou vědci schopni provést podrobnější studie. Kromě toho se očekává, že dvě sondy Evropské vesmírné agentury (ESA) projdou dlouhým ohonem komety, než opustí naši sluneční soustavu.
Neobvyklé funkce a probíhající výzkum
3I/ATLAS již od svého objevu odhalil několik zajímavých vlastností, včetně přebytečného oxidu uhličitého, vysoké míry úniku vody a záhadného „protiocasu“. Vědci spekulují, že jeho ledová skořápka mohla být pozměněna miliardami let působení kosmického záření, takže je obtížné vysledovat jeho původ. Je zapotřebí dalšího výzkumu, abychom pochopili složení komety a to, jak může vrhnout světlo na formování planet v jiných hvězdných systémech.
Závěrem lze říci, že přechodné barevné změny pozorované kolem mezihvězdné komety 3I/ATLAS zdůrazňují složitost těchto nebeských těles a obtíže při jejich studiu. Pokračující pozorování a analýzy slibují odhalit více informací o tomto neobvyklém návštěvníkovi a jeho cestě naší sluneční soustavou, což potenciálně otevírá nové možnosti pro pochopení vesmíru mimo náš vlastní.
