Summit o změně klimatu COP30 v brazilském Belemu čelí značným výzvám s mizejícím politickým konsensem a pozoruhodnou nepřítomností klíčových světových vůdců. I když se účastníci snaží vypracovat novou dohodu o boji proti globálnímu oteplování – zejména se zaměřením na ochranu tropických pralesů – pokrok na summitu brzdí tyto kritické otázky.
Nepřítomnost prezidenta Donalda Trumpa je na COP30 nápadná. Ačkoli není přítomen, jeho popírání změny klimatu vrhá na jednání stín. Změnu klimatu nedávno nazval „největším podvodem, jaký kdy svět sehrál“, a vyzval rozvinuté země, aby odmítly požadavky na radikální společenské změny v boji proti nim. Trumpův postoj vyvolal přímé odsouzení světových vůdců. Brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva odsoudil „extrémistické síly“ šířící dezinformace a ohrožující budoucí generace nezvratnou změnou klimatu. Vedoucí představitelé Chile a Kolumbie šli ještě dále, bez obalu označili Trumpa za lháře a vyzvali ostatní země, aby ignorovaly jeho pokusy podkopat globální úsilí v boji proti změně klimatu.
Ke složitosti summitu přispívá i znatelná absence mnoha světových vůdců z hlavních zemí produkujících emise. Indie, Rusko, Čína a USA jsou zcela bez zastoupení. Hlavní ministr Spojeného království Keir Starmer uznal pokles globální politické jednoty v otázce změny klimatu a stěžoval si, že se „z otázky jednoty jak na mezinárodní úrovni, tak ve Spojeném království stalo dnes smutným stavem – již neexistuje konsensus“. Toto oslabení podpory se promítá do konkrétních problémů: jen málo zemí předložilo aktualizované plány na snížení emisí oxidu uhličitého, i když význam omezení těchto emisí jako příčiny rostoucích globálních teplot je jasný.
Navzdory této ponuré situaci některé země přijímají závazky. Starmer uznal posun v mezinárodním sentimentu a zavázal se, že Spojené království „plně podporuje“ opatření v oblasti změny klimatu. Zdá se však, že tento slib je podkopán nedávným rozhodnutím Británie stáhnout se z významného fondu pro deštné pralesy ve výši 125 miliard dolarů – krok, který byl pro brazilské hostitele neočekávaný a zklamáním. Fond by získal 25 miliard dolarů od rozvinutých zemí na podporu vlád a komunit chránících důležité tropické pralesy, jako je Amazonka a Kongo. Tyto ekosystémy jsou životně důležité v boji proti změně klimatu: zabírají pouhých 6 % zemské hmoty, uchovávají miliardy tun skleníkových plynů zachycujících teplo a poskytují stanoviště pro polovinu biologické rozmanitosti planety. Odmítnutím fondu jde Spojené království proti nadšené podpoře fondu princem z Walesu a jeho nominaci na prestižní cenu Earthshot Prize.
Na konferenci COP30 jsou před námi kritické týdny, během kterých budou země čelit obtížným jednáním o financování dříve přislíbené pomoci v oblasti klimatu zranitelným zemím, které již trpí extrémními výkyvy počasí. Nedávné devastace, jako je hurikán Melissa, který tragicky zabil více než 75 lidí v Karibiku a zaznamenal odhadovaný 16% nárůst srážek v důsledku změny klimatu, podtrhují naléhavost účinné celosvětové akce.
