Vláda Spojených států aktivně usiluje o výjimku z nadcházejících evropských pravidel, která má výrazně snížit emise metanu z dovážené ropy a plynu. Američtí představitelé údajně řekli svým evropským protějškům, že zákon EU vytváří finanční a logistickou zátěž pro americké energetické společnosti a mohl by narušit dodávky plynu do Evropy.
Nátlakové taktiky a obavy
Podle čtyř anonymních představitelů EU a USA obeznámených s diskusemi Trumpova administrativa považuje pravidla pro emise metanu za „drahá, matoucí a ohrožující americké dodávky plynu“. USA žádají, aby americké ropné a plynárenské firmy byly chráněny před pokutami podle zákona, aniž by se snažily jej úplně zrušit. Požadavek byl nastíněn v dokumentu rozeslaném evropským ministrům energetiky před nedávným jednáním v Bruselu.
Zákon EU, který vstoupí v platnost postupně, vyžaduje, aby dovozci do roku 2027 prokázali, že jejich ropa a zemní plyn splňují přísné monitorovací normy. Do roku 2030 musí být veškerý dovoz s nízkými emisemi metanu, i když o přesných limitech se stále diskutuje.
Proč je to důležité?
Metan je krátkodobě mnohem účinnějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý, takže jeho snížení je pro boj proti změně klimatu zásadní. Právní předpisy EU představují jeden z prvních pokusů o regulaci importovaných emisí a snaží se přimět výrobce k odpovědnosti za dopady na životní prostředí za jejich vlastními hranicemi.
Americká opozice zpochybňuje životaschopnost takových mezinárodních pravidel. Pokud budou hlavní exportující země, jako jsou USA, zproštěny odpovědnosti, účinnost zákona bude narušena. Zdůrazňuje také rostoucí napětí mezi klimatickou politikou a energetickou bezpečností, zvláště když se Evropa snaží diverzifikovat své dodávky plynu z Ruska.
Průmyslové důsledky
Zákon vyžaduje, aby americké společnosti prodávající do Evropy aktivně monitorovaly a hlásily emise a opravovaly úniky metanu. Pokud by byly osvobozeny, mohly by se těmto nákladným opatřením vyhnout, což by jim potenciálně poskytlo konkurenční výhodu a zároveň podkopalo klimatické cíle EU. Tato situace představuje precedens: budou-li nyní uděleny výjimky, další země mohou v budoucnu usilovat o podobné zacházení.
Snaha USA obejít zákon EU podtrhuje širší odpor vůči mezinárodním klimatickým standardům, zejména ze strany zemí silně závislých na fosilních palivech. Výsledek těchto jednání otestuje odhodlání Evropy prosazovat svá environmentální pravidla.
USA v podstatě upřednostňují krátkodobé finanční zájmy svého energetického průmyslu před kritickým globálním úsilím o snížení emisí skleníkových plynů. EU nyní stojí před obtížnou volbou: prosadit své právo, nebo ustoupit tlaku ze strany klíčového obchodního partnera.
