Donald Blake se jednoho dne neprobudil s bleskem v žilách. Byl to lékař. Smrtelníci. Muž se stetoskopem a naléhavou potřebou dovolené. Vše se změnilo, když skončil v Norsku.
Výlet měl být odpočinkový. Místo toho se změnil v invazi. Objevili se Kamenní lidé ze Saturnu. Ne s přátelským pozdravem. A s nepřátelstvím. Blake běžel. Vrhl se do nejbližší jeskyně a jeho bušící srdce se snažilo vyskočit z hrudi, když se snažil uniknout mimozemské hrozbě.
Tam ve tmě našel hůl.
Tohle nebyla jen vycházková hůl. Tohle byl klíč. Když Blake udeřil holí o stěnu jeskyně, něco se změnilo. Vzduch jiskřil. Bolest jeho smrtelného těla zmizela. Vystřídala ji síla. Hrom. A brnění.
Už to nebyl Donald Blake. Byl to Thor.
Proměna nebyla náhodná. Bylo to způsobeno konkrétní akcí. Udeřit rákoskou. Změnit osobnost. Tento moment nepředstavil jen superhrdinu. Položil základ dualismu, který charakterizoval postavu na desetiletí. Dva životy. Jedno tajemství. Jedno kladivo.
Proč Norsko? Proč Stone People? Detaily mohou působit jako komiksový folklór z jiné doby. Mechanismus je však jednoduchý. Muž hledá úkryt. Najde položku. Přijme opatření. Stává se bohem.
Toto je původ. Ne nehoda v laboratoři. Ne kousnutí radioaktivním pavoukem. Chvíle strachu. Kousek dřeva. Zeď.
